Cukrovka a ledviny
Ledviny u nemocných s cukrovkou mohou být postiženy především infekcí, která se vyskytuje častěji než u lidí bez cukrovky. Také jsou zde častější cévní poruchy vzhledem k vyššímu výskytu aterosklerózy renálních tepen. Typickým postižením pro cukrovku je tzv. diabetická nefropatie, onemocnění charakterizované postižením stěny ledvinných glomerulů při kombinované metabolické poruše u cukrovky. Poměrně často se zde může vyskytovat i výše uvedený nefrotický syndrom. Dietní zásady u těchto nemocných musí, vedle již uvedených léčebných postupů, respektovat i nutné omezení příjmu energie ve formě sacharidů.
Tito pacienti, v závislosti na stupni a vyrovnanosti cukrovky, mají v dietě 250-300 g sacharidů. Další energie se musí doplňovat v ostatních živinách. Při podávání bílkovin však již neplatí dříve respektované pravidlo, že příjem bílkovin při ještě normální funkci ledvin může být volný. Zjistilo se totiž, že zvýšený příjem bílkovin nad 0,8-1 g/kg tělesné hmotnosti a den může vést k zrychlení progresi ledvinného onemocnění. Proto u všech diabetiků již v časném stadiu prokázané diabetické nefropatie redukujeme příjem bílkovin na hodnotu kolem 0,8 g/kg tělesné hmotnosti/den. Také příjem tuků nemůže být volný a jejich podávání v dietě se musí řídit určitými pravidly. Především závisí na tom, zda dotyčný diabetik má také významnou poruchu metabolismu tuků a jakého stupně. Doporučujeme příjem nenasycených mastných kyselin zastoupených především v rostlinných tucích.
Rudolfka, Ida, Excelsior, Santovka apod. Také zde je velmi důležitý pravidelný příjem dostatečného množství tekutiny, činící kolem 2 litrů/den.
Podrobné údaje týkající se problematiky močových kamenů budou uvedeny v samostatné publikaci v edici Dieta.
Nefrotický syndrom
Nefrotický syndrom je charakterizován velkými ztrátami bílkovin do moči. Nejčastější příčinou tohoto stavu je závažné poškození ledvinného glomerulu s porušením tzv. bazální membrány. Ta potom propouští krevní bílkoviny, především albumin, což vede k těžkému deficitu v krevní plazmě. Z toho se následně vyvíjejí otoky způsobené nižším onkologických tlakem plazmy, poruchy v metabolismu tuků, sodíku, draslíku, vápníku i krevní srážlivosti.
Dietní opatření u těchto nemocných spočívají především v omezení příjmu kuchyňské soli při podávání šetřící diety. Příjem bílkovin se i zde řídí stupněm snížení ledvinné funkce. S ohledem na výrazně sníženou hladinu albuminu však nepodáváme nízkobílkovinné diety, ale pouze diety s omezením příjmu bílkovin na 0,8 g/kg tělesné hmotnosti/den, doplněné množstvím bílkoviny odpovídající ztrátám bílkovin v moči. Při rozvinutém nefrotickém syndromu upravujeme v dietě též zastoupení tuků s výraznou preferencí nenasycených mastných kyselin (rostlinné tuky). Dodáváme dostatek energie, nápoje poddáváme podle výdeje moči.
Poruchy metabolismu minerálů a vody u nemocných s chorobami ledvin
Ledviny se za fyziologických poměrů dokážou vyrovnat velmi účinně se značně se měnícím denním příjmem minerálů a vody. S postupných úbytkem ledvinných funkcí však tato schopnost klesá.
Omezení této schopnosti se však neprojevuje v metabolismu sodíku vždy stejným způsobem. V zájmu udržení rovnováhy ve vnitřním prostředí dochází u nemocných k adaptivním změnám v ledvinných kanálcích, které mohou vést ke zvýšeným ztrátám sodíku do moči. Před přísným omezením příjmu kuchyňské soli je proto vždy doporučováno vyšetření ztrát sodíku močí za 24 hodin.
Stejně tak však při nadměrném příjmu soli může dojít k rozvoji otoků. Otoky mohou vzniknout i z jiných příčin (snížená hladina krevních bílkovin, městnává srdeční slabost, onemocnění jater, místní a cévní příčiny apod.), příjem soli a tedy obsah sodíku v organismu však hraje vždy velmi důležitou roli.
Velmi citlivým a jednoduchým ukazatelem je sledování tělesné hmotnosti. Její přírůstek mluví pro retenci, a tedy relativně nadbytečný přívod sodíku dietou. Rychlá ztráta hmotnosti může být příznakem sodíkové deplece a nutnosti zvýšit jeho přívod.
Snížená funkce a selhání ledvin
Selhání ledvin může probíhat akutně, z plného zdraví, nebo navazuje na dlouhodobé chronické onemocnění vedoucí k postupnému zániku fungující tkáně v ledvinách. Při těžkém selhání - a to jak akutním, tak chronickém - se prakticky úplně zastaví tvorba moči a stav nazýváme anurií.
Při stanovení vhodné diety je základním hlediskem stupeň snížení ledvinných funkcí (snížení ledvinných funkcí, nedostatečnost, selhání). Dalším hlediskem je pak základní příčina, průvodní a komplikující onemocnění. Jiná situace bude u nekomplikované ledvinné nedostatečnosti při chronické glomerulonefritidě, jiná u diabetické nefropatie komplikované pokročilou aterosklerózou, hypertenzí a infekcí močových cest. Ordinovaná dieta nesmí být paušálně neslaná a s omezením bílkovin, ale individuální a diferencovaná.
Správná strava se dá naučit
Dobrý stav výživy dialyzovaného pacienta, jakož i spokojenost a schopnost akceptovat nemoc jsou známky dobré kvality života postižené osoby. Cesta k tomu není vždy jednoduchá, avšak je možná. Na následujících stránkách naleznete několik praktických rad a triků pro správnou každodenní stravu.
Dobrý zdravotní stav a výživa spolu úzce souvisejí
Dobrý zdravotní stav úzce souvisí s individuálním stravovacím chováním. Zeptáme-li se lidí na jejich největší přání, obdržíme většinou odpověď "zdraví". U více než 90% populace hraje v této souvislosti podstatnou a rozhodující roli výživa. Anketa provedená Westenhöferem a Pudelem (1990) ukazuje, že 44,5% dotázaných asociuje pojem "jídlo" s chutí a požitkem, zatímco jen 25,9 % s pojmem "výživa".
Vysoký krevní tlak a ledviny
Velmi častým nálezem u osob s chorobami ledvin, především při závažnějším postižení, je zvýšený krevní tlak, arteriální hypertenze. Hypertenze je způsobena buď přímo onemocněním ledvin (např. při chronické glomerulonefritidě), nebo je způsobena významným zúžením ledvinných tepen (tzv. vazorenální hypertenze), přivádějících do ledvin okysličenou krev. Při obou typech hypertenze, především však u hypertenze vazorenální, jsou významně zvýšeny hladiny některých hormonů (renin, angiotenzin), které významně ovlivňují její průběh. l Hypertenze představuje velmi závažnou komplikaci. Významně poškozuje cévy a podporuje rozvoj aterosklerózy, současně však i zhoršuje prognózu ledvinového onemocnění poškozením glomerulárních kapilár i cév středního kalibru. Vysoký krevní tlak poškozuje i jiné orgány, především srdeční svalovinu a oční pozadí.
Léčba hypertenze proto patří k základním léčebným postupům ! u většiny nemocných se závažnějším onemocněním ledvin. Hypertenze může být i přidružena k méně závažnému postižení ledvin. V tomto případě se však jedná o hypertenziesenciální, jejíž příčina bezprostředně s onemocněním ledvin nesouvisí.
Z hlediska dietních opatření je třeba věnovat pozornost především i příjmu kuchyňské soli. Obecně bychom měli její příjem lehce snížit, což však neznamená, abychom ji ze stravy vyloučili úplně. Zvláště u nemocných se závažnějším stupněm snížení funkce ledvin je omezení příjmu soli v dietě vždy nutno konzultovat s lékařem.
