LedvinyProgres.cz - program renálního screeningu :: Screening - IV. Glomerulární filtrace 0,5-0,25 ml/s - Stádia nemoci

je mimotělní metoda náhrady funkce ledvin. Krev je vedena hadičkami z těla pacienta do přístroje (umělá ledvina) na filtr. Do filtru proudí v opačném směru dialyzační (očišťovací ) roztok, do kterého škodliviny z těla přecházejí. Procedura trvá průměrně 4 hodiny a provádí se obvykle 3x týdně. Pacient na ni dojíždí z domova.

Aby bylo možné zajistit dostatečný krevní průtok umělou ledvinou, je nutné mít speciální přístup k cévnímu systému pacienta.  Buďto je zavedena tenká plastová hadička (nazývaná katétr) do velké cévy na krku, případně v třísle. Tento cévní přístup je většinou dočasný. Pro dlouhodobé užití je výhodnější provést malou operaci, při které je v podkoží spojena tepna a žíla, čímž vznikne silnější céva dávající dostatečný krevní průtok (nazývaná píštěl nebo fistule). Další možností je spojit v podkoží tepnu a žílu hadičkou z měkkého plastu (graft, cévní štěp). Založení cévního přístupu musí předcházet vlastnímu zahájení dialyzační léčby nejlépe o 3 měsíce, to proto, že jeho vyzrávání a funkčnost trvá minimálně 6 týdnů.

ˆ ^{zpět na stádia nemoci}

V principu existují tři metody náhrady funkce ledvin.

1. Transplantace ledviny od žijícího dárce
2. Hemodialýza
3. Peritoneální dialýza

Všechny tři metody lze použít u všech nemocných za předpokladu, že splňují indikace k použití metody a rovněž, že neexistují její kontraindikace. Po úspěšné transplantaci je tak možno zahájit některou z dialyzačních léčeb. Naopak, pokud nemocný nemá svého žijícího dárce, je u něj zahájena dialyzační léčba a nemocný čeká na transplantaci ledviny v tzv. čekací listině. Nemocní, kteří nemohou podstoupit transplantaci ledviny ze zdravotních důvodů, mohou být léčeni metodami peritoneální dialýzy a následně hemodialýzy, případně naopak.

ˆ ^{zpět na stádia nemoci}

je metoda, při které dochází k očišťování krve uvnitř organismu. Do břišní (peritoneální) dutiny je zavedena tenká plastová hadička (peritoneální katétr) a tím je do břišní dutiny napouštěn dialyzační (očišťovací) roztok, do kterého po určité době prodlevy (3-10h) přejdou z krve škodliviny. Pak je dialyzační roztok z břišní dutiny vypuštěn a nahrazen čerstvým. Dialyzační roztok se vyměňuje průměrně 4x denně, jedna výměna trvá asi 20 minut. Alternativně je možné zajistit výměny dialyzačního roztoku pomocí přístroje – cycleru, který provede sérii krátkých výměn v noci a ve dne již pacient není výměnami roztoku zatěžován.

ˆ ^{zpět na stádia nemoci}

Přestože riziko nákazy sérovou žloutenkou (hepatitidou B a C) se ve všech zdravotnických zařízeních včetně dialyzačních center podstatně snížilo,  nelze ji zcela vyloučit ani u zdravotnického personálu, ani u pacientů. Onemocnění sérovou žloutenkou je nebezpečné, protože může přejít do chronicity a způsobit závažné poškození jater. Tyto typy žloutenek se přenáší krví a tělesnými tekutinami. Systém dezinfekce všech přístrojů a nástrojů je v současné době velmi dobře propracovaný a infikovaní nemocní jsou léčeni odděleně. Navíc proti hepatitidě B existuje účinné očkování, které je pro zdravotnický personál povinné a všem pacientům, u kterých nelze vyloučit, že k dialýze dospějí, je naléhavě doporučováno.  

ˆ ^{zpět na stádia nemoci}