LedvinyProgres.cz - program renálního screeningu :: Screening - Příznaky spojené s vlastním onemocněním ledvin

Onemocnění ledvin a močových cest mohou být někdy doprovázena bolestmi v bedrech. Jde jednak o tupé bolesti na jedné či obou stranách páteře, které nebývají závislé na poloze (na rozdíl o bolestí způsobených onemocněními páteře) a které mají trvalý charakter. Tento typ bolesti je způsoben zvětšením objemu ledviny v důsledku jejího otoku a tlaku na vazivové pouzdro ledviny. Bývá způsoben zánětlivými onemocněními ledviny/ledvin, často se vyskytuje u akutního selhání ledvin s poruchou výdeje moči. Druhým typem bolesti u postižení ledvinné pánvičky a močovodu jsou bolesti kolikovitého (křečovitého) charakteru, které přicházejí ve vlnách s atakami zhoršení či spontánního zlepšení. Bývají většinou jednostranné a mohou vystřelovat podél průběhu močovodu do třísla. Jsou často velmi intenzivní a bývají spojeny s vegetativními příznaky jako je pocení, pocit na zvracení a na omdlení, zrychlené dýchání a někdy i zástava močení. Nejčastějšími příčinami tohoto stavu jsou překážky v močovodu (močové kameny, močový písek či krevní sraženina, nekróza papily při nadměrném užívání analgetik) či záněty močovodu a pánvičky. U těchto bolestí nemocným někdy pomáhá změna polohy či aplikace tepla. Třetí typ bolesti se nejčastěji vyskytuje u infekcí močového měchýře a močové trubice (cystitida, uretritida), při kterých se objevuje pálivá, někdy velmi intenzivní až řezavá bolest, která doprovází močení a zesiluje při domočování. Někdy mají pacienti pocit nedostatečného vyprázdnění močového měchýře bezprostředně po vymočení a nebo se může objevit i několik kapek krve. Všechny výše zmíněné příznaky onemocnění ledvin spojené s bolestmi mohou být nebezpečné a nemocný by měl bezprostředně navštívit lékaře.

Ledviny jsou díky své stavbě a bohatému prokrvení nezřídka cílem řady imunitních procesů, které postihují nejen ledvinný parenchym, ale i další tkáně (systémový lupus erythematosus, zánětlivá onemocnění cév, revmatická onemocnění). Často bývají postiženy i u řady metabolických (diabetes mellitus, amyloidóza) a vrozených onemocnění (Alportův syndrom, polycystické onemocnění ledvin, Fabryho choroba), která se na svém počátku mohou projevovat i postižením jiných orgánů, než jen ledvin. Mezi nespecifické projevy těchto onemocnění mohou patřit delší dobu trvající teploty, bolesti kloubů a jejich otoky, kožní změny, únava, problémy s viděním a další.

Jedním z velmi častých příznaků spojených s onemocněním ledvin (především ledvinných klubíček - glomerulů) jsou otoky. Jsou způsobeny neschopností ledvin v dostatečné míře vyloučit vodu z organizmu. Otoky postihují symetricky především dolní končetiny, později se mohou objevovat i na horních končetinách, v oblasti zad, podbřišku a očních víček. Nemocní si stěžují na rychlý nárůst hmotnosti, který může dosahovat i desítek kilogramů v krátkém časovém úseku. V některých případech se objevuje i prosakování lymfy (mízní tekutiny) z podkoží. U těžších forem této poruchy či tam, kde nemocní současně trpí srdeční nedostatečností, se přebytek tekutin v organizmu může hromadit na plicích a nemocní pociťují dušnost. Tento stav je již velmi nebezpečný a vyžaduje urgentní lékařskou intervenci. Nemocní mohou pozorovat snížený výdej moči, který se snaží kompenzovat zvýšeným příjmem tekutin, což sitaci většinou ještě zhorší. Obecně tedy platí, že příjem tekutin během dne by měl být zhruba stejný jako celodenní výdej moči, navýšený přibližně o 500ml, které kalkulujeme na perspiraci (pocení, dýchání; případně stolici). Situaci může zhoršovat i konzumace stravy bohaté na sodík, tedy především vyšší příjem kuchyňské soli.

Na onemocnění ledvin může pacienty upozornit změna v množství výdeje moči. Za normálního stabilizovaného stavu vylučují ledviny zdravého člověka kolem 1,5 litry moči za den. Za jednoznačně patologické je nutno považovat výdej moči nižší než 0,5 l/den a naopak vyšší než 3 litry/den. Množství moči je významně ovlivněno přijmen tekutin a potravin s vysokým obsahem vody (ovoce - citrusové plody, melouny; zelenina - okurky, rajčata). Výdej moči zvyšují i některé léky (diuretika, kardiotonika, teofyliny) a potraviny (alkohol, káva, čaj). Naopak snížený výdej moči mohou způsobit některé léky na bolest (nesteroidní antiflogistika) a laxativa (navozením průjmu dochází ke snížení močení).

Změny v množství vyloučené moči jsou ale velmi často způsobeny i vlivy mimo ledviny, které vedou ke snížené tvorbě moči (dehydratace, poruchy prokrvení ledvin) a nebo k poruše vylučování moči (zbytnění prostaty u mužů, zúžení močové trubice, nádory v oblasti malé pánve, močové kameny, některá neurologická onemocnění).

Vysoký krevní tlak (hypertenze) je velmi častým doprovodným příznakem ledvinných onemocnění. Je to podmíněno skutečností, že ledviny hrají klíčovou roli v regulaci krevního tlaku prostřednictvím produkce řady působků (renin, angiotensin) a vlivem na vylučování sodíku a vody z organizmu. Za normální krevní tlak pro zdravé dospělé osoby považujeme hodnoty do 140/90 mmHg. U nemocných s onemocněním ledvin se doporučuje, aby systolický krevní tlak byl dokonce nižší než 130 mmHg. Nutno ale zrůraznit, že hodnoty krevního tlaku jsou závislé na věku, ke kterému je třeba je vztáhnout (děti, senioři) a na absolutní změně hodnot oproti výchozím měřením (zvláště důležité u pacientů se sklonem k nízkému tlaku a u těhotných žen). Diagnózu hypertenze nelze stanovit z jednoho náhodného měření, je potřeba potvrdit zvýšený krevní tlak opakovaným měřením. Krevní tlak je vhodné měřit v různou denní dobu a po 5-10 minutách klidu vsedě. Na vysoký krevní tlak by se mělo myslet zejména u osob s prokázaným ledvinným onemocněním, které trpí opakovanými bolestni hlavy a u kterých dochází k problémům s viděním.

Onemocnění ledvin a močových cest mohou být doprovázena změnami v charakteru a intenzitě močení. Časté močení se objevuje hlavně u infekcí močových cest, které může být spojeno s pocitem nedostatečného vyprázdnění či bolesti po vymočení. Nezřídka tito nemocní močí po 1 hodině menší porce moči. Časté močení s normálním objemem porcí moči bývá typické pro onemocnění s poruhou koncentrační schopnosti ledvin (diabetes insipides, diabetes mellitus), která jsou doprovázena i zvýšeným pocitem žízně. Zvýšená frekvence močení v noci se objevuje hlavně u nemocných s otoky, kteří během dne močí méně, ale v noci se dostavuje diuréza po 2-3 hodinách. Tento jev (nykturie) je ale typický i pro onemocnění protaty a pro kardiaky se srdečním selháváním.

Změny ve vzhledu moči jsou často dominujícím příznakem onemocnění ledvin a močových cest. Přítomnost krve v moči (hematurie) bývá nejčastěji spojena s infekcemi v močových cestách, s přítomností močových kamenů, nádorů či imunitně navozených onemocnění ledvinných klubíček (IgA glomerulonefritida). Může být také nežádoucím projevem léčby léky proti srážení krve. Zkalený vzhled moči může být způsoben zvýšeným obsahem leukocytů či bakterií v moči (pyurie). Typicky se vyskytuje u infekcí ledvin a močových cest. Někdy může tato moč i nepříjemně zapáchat. Na přítomost většího množství bílkoviny (proteinurie) v moči by pacienty mělo upozornit nadměrné pěnění moči po vymočení, které někteří přirovnávají k pivní pěně. Tmavý vzhled moči (hnědočervený) může signalizovat větší příměs žlučových barviv v moči a upozornit tak na závažnější jaterní onemocnění. Změnu barvy moči mohou způsobit i některé léky (cytostatika, rifampicin, B-komplex) a barviva obsažená v potravě. Jakýkoli z těchto nálezů je důvodem k vyhledání lékařské pomoci a objasnění příčiny nálezu.