Jaké jsou nejčastější příčiny chronického onemocnění ledvin?
Chronické onemocnění ledvin je definováno jako anomálie ledvin nebo jako přítomnost ukazatele poškození ledvin – například bílkoviny či krve v moči, zvýšení močoviny nebo kreatininu v krvi, nebo snížení funkce ledvin přetrvávající přibližně 3 měsíce a déle.
Je mnoho příčin, které způsobují chronické onemocnění ledvin. Ledviny mohou být postiženy cukrovkou, vysokým krevním tlakem, dědičným onemocnění – např. mnohočetnými cystami v ledvinách, či vrozenou abnormalitou. Další, v našich poměrech již méně častou příčinou, může být glomerulonefritida – zánět glomerulů - ledvinových klubíček, která může vzniknout náhle po akutní infekce např. horních cest dýchacích, nebo vzniká plíživě, začátek se nedá přesně vystopovat. K poškození funkce ledvin mohou vést i opakovaně vznikající ledvinové kameny a infekce ledvin a vývodných cest močových. K poškození ledvin může dojít vlivem jedovatých látek, drog a některých léků, často léků ze skupiny analgetik, tedy léků tlumících bolest.
Kdo by měl být primárně vyšetřen?
Osoby s větším rizikem onemocnění
- Diabetes Mellitus
- hypertenzí
- rodinná anamnéza diabetu, hypertenze nebo chronického onemocnění ledvin
Příznaky spojené s poruchou funkce ledvin
Ledviny hrají velmi důležitou roli v zajišťování rovnováhy vnitřního prostředí. Kromě vylučování odpadních produktů metabolizmu bílkovin se podílejí i na vylučování a naopak zpětném vstřebávání celé řady minerálů a stopových prvků. Selhávání funkce ledvin je tedy spojeno s hromaděním odpadních produktů metabolizmu bílkovin v organizmu (především močoviny), které při překročení určité hladiny mohou být pro tělo toxické (urémie). Tyto toxiny negativně ovlivňují celou řadu činností organizmu, včetně schopnosti koncentrace, spánku, chuti k jídlu, sexuální apetence. Všechny tyto poruchy mohou tedy selhávání funkce ledvin doprovázet. U těžšího stupně ledvinné nedostatečnosti si nemocní často stěžují na pocit na zvracení, nechutenství a případně průjmy. Častým steskem je také svědění kůže. V důsledku poruchy schopnosti vylučovat draslík a naopak nedostatečnému vstřebávání vápníku se u pacientů často vyskytují křeče, zejména dolních, ale i horních končetin, brnění prstů a rtů, svalová slabost až adynamie. Tyto minerálové změny mohou být doprovázeny i změnami na EKG, včetně změn srdečního rytmu. Ledviny mají i velmi důležitou roli endokrinní, jelikož jsou zodpovědné za produkci a vylučování (či odbourávání) některých hormonů a vitamínů. Asi nejdůležitější je produkce erytropoetinu, růstového faktoru potřebného pro tvorbu červených krvinek v kostní dřeni. Jeho nedostečná tvorba vede k anémii (chudokrevnosti), což se může projevovat zvýšenou únavou, spavostí, nevýkonností a u pokročilejších stupňů i dušností a selháváním funkce dalšíh orgánů. Významnou roli hrají ledviny i v metabolizmu vitamínu D, jehož přeměna na aktivní metabolit u nemocných ledvin vázne. Výsledkem této poruchy mohou být změny na kostech a kůži. Častěji než u zdravé populace se u nemocných s ledvinnou nedostatečností vyskytují poruchy činnosti štítnice a pohlavních orgánů. Naopak při selhávání ledvin se nedostatečně odbourává inzulin a jeho metabolity, což může být u pacientů s cukrovkou spojeno s opakovanými epizodami hypoglykémie.
