- Metabolismus kostí
Metabolismus kostí
Metabolismus kostí
Omezená funkce ledvin má často dalekosáhlý dopad pro celý organismus; to samé platí i pro metabolismus kostí. Proto je důležité mít na zřeteli následující popsané body.
\r\n
Sekundární hyperparathyroidismus
Ledvina vytváří aktivní vitamín D (kalcitriol), který v užším slova smyslu není vitamínem, ale hormonem. Kalcitriol podporuje mimo jiné vstřebávání vápníku z potravy ve střevě a podílí se tak spolu s příštítnými tělísky (parathyreoidea) na řízení hladiny vápníku v krvi. Při ledvinné nedostatečnosti se v ledvině tvoří méně kalcitriolu a vzniká nedostatek vápníku (hypokalcémie).
Jedním z důsledků nedostatku vápníku je tzv. sekundární hyperparathyreoidismus. Sekundární proto, že vzniká důsledkem jiného onemocnění, a hyperparathyreoidismus z toho důvodu, že se jím rozumí zvýšená činnost (hyper-) příštítných tělísek. Tímto mechanismem lze rychle vyrovnat nedostatek vápníku.
Příštítná tělíska neustále kontrolují hladinu vápníku v krvi. Nedostatek vápníku stimuluje příštítná tělíska ke zvýšené produkci parathormonu. Tento hormon stimuluje kostní metabolismus, neboť kosti jsou největší zásobárnou vápníku v těle. Při odbourávání kostí se uvolňuje vápník.
Následky nedostatku vápníku
Vápník se účastní v organismu mnoha funkcí. Má mimo jiné důležitou roli při svalové kontrakci a při srážení krve. Pokles hladiny vápníku je tak pro organismus velmi nebezpečný. Proto se tělo snaží všemi možnými prostředky hladinu vápníku v krvi udržet v normálních hladinách. Při neustálé aktivaci příštítné žlázy s odbouráváním kosti pak dochází k silné demineralizaci kostí, která se označuje jako osteomalácie. Ta vede zpočátku ke všeobecným potížím pohybového aparátu a později i ke zlomeninám kostí.
Navíc uvolněný vápník tvoří s nevyloučeným fosfátem sůl. Ta se ukládá v tkáních a cévách a zvápenatí je, což může po čase vyvolat vážné poruchy funkce různých orgánů.
Diagnóza sekundárního hyperparathyreoidismu
Při sekundárním hyperparathyreoidismu je zjišťována v krvi řada substancí, ke stanovení diagnozy je tak třeba provést celou řadu vyšetření:
- hladina vápníku a fosfátu v séru
- hladina parathormonu v séru
- vitamín D v séru. Jelikož se často vyskytuje i nedostatek vitamínu D, který je aktivován v ledvině (kalcitriol), musí být zjištěn i tento
- rentgen pro zjištění stupně mineralizace, resp. odvápnění kostí
- ultrazvuk příštítných tělísek
Kontrola metabolismu vápníku a fosfátu
Důsledkem onemocnění ledvin a z toho plynoucího sekundárního hyperparathyreoidismu se metabolismus vápníku a fosfátu ocitne ve zmatku a tělu vlastní regulační mechanismy ztratí svůj účinek. Toto se snažíme napravit léčbou, při níž je hladina vápníku a fosfátu regulována zvenku. Veškerá následně popsaná opatření vyžadují lékařské pokyny, lékařskou péči i speciální poradenství týkající se diety. Závisí na stupni ledvinné nedostatečnosti. Existují následující možnosti:
Prevence:
Dbejte na stravu. Přijímejte méně fosfátu v potravě. Dosáhnout toho můžete snížením konzumace masa, neboť potraviny bohaté na bílkoviny jako maso obsahují hodně fosfátu. V této souvislosti je však důležité, že i navzdory omezení konzumace masa je zajištěn dostatečný přísun kalorií a bílkovin. Diabetici musí navíc zharmonizovat doporučenou stravu u dialyzovaných se svou diabetickou stravou. V každém případě by měli vše konzultovat se svým ošetřujícím lékařem či dietním specialistou.
Podávání vazačů fosfátů:
Při zvýšené hladině fosforu se doporučuje užívat tzv. vazače fosfátu. Ty vytváří s fosfáty ve střevě nevstřebatelný komplex, zabraňují tak příjmu fosfátu do těla, ten je pak vylučován stolicí.
Podávání aktivního vitamínu D3 (kalcitriol):
V určitých případech je na místě podávání vitamínu D3. Ten podporuje příjem vápníku ze střeva a brzdí produkci parathormonu příštítnými tělísky.
Tato opatření mají souhrnně následující cíle:
- udržet hladinu vápníku a fosforu pokud možno na normální úrovni
- předcházet vývoji sekundárního hyperparathyreoidismu
- jestliže hyperparathyreoidismus již existuje, tak tvorbu parathormonu potlačovat, aby nedošlo k odbourávání kosti
- předcházet usazování vápníku mimo kostí (vápenatění cév).
Čtěte více k tématům sekundární hyperparathyreoidismus a metabolismus kostí na www.sHPT.de.
