LedvinyProgres.cz :: Životní styl - Životní styl

jako souhrn všech aktivit člověka je důležitý i ve vztahu ke vzniku nebo zhoršení chronického onemocnění ledvin.

Významná je v tomto smyslu

• přiměřená, pestrá a vyvážená strava s nižším obsahem soli a cholesterolu
• dostatečná pohybová aktivita, při nadváze potřeba redukce hmotnosti
• nekuřáctví
• omezování konzumace alkoholu
• adekvátní příjem tekutin, alespoň dva litry denně, při výrazném pocení či jiných ztrátách ( průjmy, zvracení ) i více ( tři až čtyři litry denně )
• řádná léčba všech infekcí
• obezřetnost při užívání protizánětlivých léků a léků proti bolesti ( hrozí porucha funcke ledvin )
• při vysokém krevním tlaku nebo cukrovce důsledná léčba těchto onemocnění a pravidelná kontrola funkce ledvin
• při výskytu onemocnění ledvin v rodině kontrola ostatních rodinných příslušníků, která vyloučí, zda nejde o dědičnou chorobu

Kouření a ledviny

Všeobecně známé nepříznivé důsledky kuřáctví platí i ve vztahu k ledvinám. Nepříznivý účinek kouření na ledviny je zprostředkován především přes srdeční a cévní systém. Okamžitý škodlivý účinek kouření je dán zvýšením krevního tlaku, který následně ovlivňuje i procesy v ledvinách. Vzestupy tlaku při kouření se přenášejí pravděpodobně i na ledvinná klubíčka ( glomeruly) a vedou ke glomerulární hypertenzi. Kuřáci, kteří mají současně zvýšený krevní tlak, vykazují rychlejší pokles funkce ledvin než nekuřáci. Chronické kouření významně urychluje rozvoj kornatění tepen, zvyšuje riziko vzniku srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Závažné cévní onemocnění u dlouhodobého kuřáka postihuje též cévy v ledvinách s následnou poruchou jejich funkce.

Kromě srdečních a cévních komplikací je kouření provázeno zvýšeným výskytem chronické infekce průdušek s následnou rozedmou plic. Pojí se rovněž s častějším vznikem nádorových onemocnění, a to především horních cest dýchacích a plic, zažívacího traktu a ledvin a vývodných močových cest.

Kombinace kouření a cukrovky je zvláště nepříznivá. Hůře se dosahuje kompenzace diabetu, častěji se objevují poruchy zpracování tuků v těle. Zvyšuje se výskyt závažných cévních komplikací, které postihují jak velké tak malé cévy v těle včetně změn očních a ledvinných. Kouřící diabetik častěji dospěje do stadia nezvratného selhání ledvin a jeho přežívání na umělé ledvině je horší než u diabetiků nekuřáků.

Obezita u pacientů s chronickým onemocněním ledvin

U běžné populace je obezita s indexem tělesné hmotnosti (BMI) nad 35kg/m² spojena se sedminásobným rizikem vzniku cukrovky a šestinásobným rizikem vzniku vysokého krevního tlaku, což jsou též dva nejčastější rizikové faktory pro vznik chronického renálního onemocnění. Nicméně i samotná obezita, to je nadměrný obsah tuku v těle urychluje nezávisle na ostatních rizicích vznik a zhoršení chorob ledvin.

Obézní pacienti s již diagnostikovaným chronickým onemocněním ledvin, kteří nejsou ještě léčeni dialýzou, těží z redukce hmotnosti. Týká se to jedinců, kteří mají BMI nad 30 kg/m² nebo je obvod jejich pasu nad 102 cm u mužů a nad 88 cm u žen.

U dialyzovaných pacientů je situace odlišná. Protože v průběhu léčby dochází spontánně k poklesu hmotnosti a úbytku především svalové hmoty, není radikálnější redukce hmotnosti vhodná. Ta je doporučována pouze stabilizovaným dialyzovaným pacientům, kteří jsou připravováni k transplantaci ledviny.

Pohybová aktivita a chronické onemocnění ledvin

Pravidelná pohybová aktivita je nezastupitelnou součátí aktivního životního stylu nejen u zdravých osob, ale i u chronicky nemocných pacientů. Pohybová aktivita určitého objemu a intenzity přispívá pozitivně k ovlivnění kvality života chronických pacientů a je vhodnou součástí nefarmakologické složky komplexní léčby.

Pacienti s chronickým onemocněním ledvin ( a především se selháním ledvin ) trpí často i dalšími chorobami. Různou měrou mají téměř pravidelně postižen srdeční a cévní systém a pohybový aparát, čímž se u nich snižuje pohybová aktivita a tolerance fyzické zátěže. Časté bývají bolesti kloubů a páteře, objevují se blokády páteře, dochází k omezení rozsahu kloubní pohyblivosti a ke svalovým zkrácením. Klesá svalová síla, mění se stereotyp chůze, mohou se objevovat poruchy rovnováhy a pohybové koordinace. Z důvodu nemoci, která vede následně k sedavému způsobu života, se významně snižuje výkonnost.

Proč je pravidelná pohybová aktivita důležitá?

Protože přispívá k udržení a zlepšení fyzické kondice a zejména mladším osobám umožňuje návrat do společnosti a lepší začlenění do pracovního procesu. U starších lidí je velmi důležité zachovat si díky pohybové aktivitě co nejdéle celkovou soběstačnost a nezávislost na druhých osobách.

Pravidelný a správně prováděný trénink vede též ke zlepšení funkce srdce, plic a celého oběhového systému, lépe jsou zpracovány cukry v těle, klesají krevní tuky, snižují se nadměrné tukové zásoby, upravuje se částečně chudokrevnost. Roste svalová hmota, zvyšuje se výkon a svalová síla, zlepšuje se funkce kloubů a páteře.

Zlepšování fyzické výkonnosti má současně příznivý dopad na psychickou výkonnost a na uchování duševní svěžesti, zlepšuje se nálada a sebedůvěra.

Jak cvičit?

Jako základ je vždy nezbytné dodržovat léčebná a režimová doporučení, aby se správně zkorigoval krevní tlak, předešlo se kolísání hladin krevních iontů, u diabetiků je třeba vyrovnat glykémie.

Při cvičení je třeba respektovat pohybovou zkušenost jednice a aktuální úroveň jeho zdatnosti. Cvičit začínáme pomalu, postupně zvyšujeme intenzitu a délu zátěže a dbáme na pravidelnost. Necvičíme nikdy ihned po jídle, diabetici musí počítat s větším výdejem energie a tím i s nižší potřebou inzulínu. Na začátku cvičení je třeba svaly rozehřát, po cvičení je uvolnit a protáhnout. při dvičení používáme vhodnou obuv a oděv. Za extrémního počasí ( vedro a vlhko, mráz a vítr ) cvičíme venku jen se zvýšenou opatrností.

U pacientů se selháním ledvin, kteří jsou léčeni některou z forem dialýzy, nebo jsou po transplantaci ledviny, je třeba mít na paměti další věci. Pacienti docházející na hemodialýzu si musejí dávat pozor, aby nedošlo k poranění dialyzační spojky, při peritoneální dialýze pozor na tvrdé doskoky a usilovnou námahu se zadržováním dechu, hrozí vznik břišní kýly, při koupání vzniká riziko infekce kolem vstupu peritoneálního katétru. Transplantovaní pacienti mají štěp uložen povrchně v jámě kyčelní, při pádu, tvrdém doskoku nebo tupém úderu si mohou ledvinu poranit.

Pokud se objeví zvýšení krevního tlaku, bolesti u srdce, dušnost, bušení srdce, nevysvětlitelná únava nebo intenzivní bolesti kloubů, ve cvičení nepokračujeme. Pokud potíže trvají, je nezbytná kontrola lékaře.